Dosud je zji_těno velmi málo vlivů, jak vzrůst skleníkového jevu působí na změny světového počasí. Jejich hlavní prvek je jasně uveden, není v_ak řádně prozkoumán.

Víme, že plynné oxydy uhlíku včetně methanu obsažené v zemském ovzdu_í nejsou pro infračervené záření dosti průchodné. Země musí zůstat v  teplotní rovnováze pod vlivem infračerveného záření, které stále dostává ze Slunce a přijaté teplo se proto musí vyzářit zpět do prostoru, aby nevzrůstala teplota zemského povrchu, což způsobuje znám_, tak zvan_ skleníkov_ jev. Odborná světová veřejnost je v následcích tohoto jevu je_tě v oblastech předpokladů, jejichž cíle jsou ve vidění kataklysmatick_ch katastrofálních událostí brzk_ch i dlouhodob_ch. Pravděpodobnost těchto dramat a závažnost jejich následků mohou umožnit vznik rozumn_ch závěrů a dát podnět k preventivním opatřením.

Trvale udržiteln_ rozvoj se nemůže vyhnout těmto zji_těním. Z největ_í části je skleníkov_ jev způsoben lidskou činností; vytvářením plynn_ch kysličníků uhlíku spalováním fosilních paliv. Uhlí, tekutá paliva, pohonné hmoty a zemní plyn vytvářejí 90% energie světa.

Co dělat, když 20% lidstva spotřebuje nyní každ_ rok víc, než polovinu světové spotřeby energie, zatím co zb_vajících 80% po energii hladoví ?

Co dělat, když současné bohaté země postavily svou bohatou a _ťastnou společnost na průmyslovém rozvoji s jeho nadměrnou touhou po energii ?

Co dělat, když méně bohaté a chudé země touží po technickém rozvoji, i když tím enormně stoupne jejich spotřeba energie ?

Co dělat, když na_e reservy fosilních paliv nejsou neomezené; když spálíme ročně zásoby paliva, které příroda ukládala přes 2 miliony let, zneči_ťujíce při tom ovzdu_í, při čemž reservy oleje a zemního plynu jsou tak na desítky let a objevy jejich nov_ch nalezi_ť nestačí pokr_t spotřebu?

Co dělat, aby energie byla bezpečná, čistá a trvale dostupná v potřebném množství, nezávisle na roční době a povětrnostních podmínkách ?

EFN čelí tomuto obrovskému problému a věří, že lidstvo, zvlá_tě rozvinuté země (členové OECD) musí podniknout kroky v těchto akcích :

1. Redukce energetického odpadu Nejbohat_í země spotřebují 50krát více energie na osobu, než nejchud_í země, tedy produkují 50tinásobné množství kysličníků uhlíku. Nejbohat_í ekonomiky (země OECD) vzhledem k ovzdu_í vypracovaly odpadovou technologii pro energetiku. Aniž by způsobily snížení své životní úrovně, měly by rázně omezit svou spotřebu energie o 10, 20 i více %. Roku 1997 navrhla studie Francouzské plánovací komise (Commisariat Général au Plan) na příklad, že v této zemi by mělo b_t u_etřeno 40% spotřebované energie zavedením nejlep_í technologie užité v roce 1995. Ov_em zavedení takov_ch úspor by zabralo mnoho času, neboť by představovalo dal_í v_uku a roz_íření vzdělanosti; první kroky k tomu by paradoxně byly velmi nákladné.

Studie asi 100 zemí, od nejbohat_ích po nejchud_í světa ukazují, že asi 1,5 teb/rok/obyv. (zkratka udávající ekvivalent benzinového paliva připadajícího v tunách ročně na jednoho obyvatele) není ve vztahu k očekávan_m nově narozen_m, ale ke spotřebě energie jednoho obyvatele; nejvy__í spotřeba je 8 teb/rok/obyv pro nejbohat_í země. Ty by měly povzbudit ty chud_í a pomoci jim v  rozvoji energetiky, s dobrou účinností přejít od minimálních forem s energetick_mi odpady; některé z nich se již v  tom zapojily. Je skvělé poznamenat, že Čína již omezuje svou energetickou intensitu. Av_ak toto hnutí účinnostní energetiky má svá omezení; není možné na ekonomikách těch nejchud_ích lidí požadovat _etření na něčem, čeho se jim nedostává. Energetické ekonomiky jsou sice nutné, ne v_ak postačující.

2. Rozvoj nov_ch obnoviteln_ch energií. Slunce a vítr se zdají poskytovat velké naděje. Jejich energie je zdarma a nevyčerpatelná, bezodpadová, v normálních podmínkách bezpečná, netvoří „skleníkové plyny". Jsou dobr_m ře_ením pro toho, kdo je ochoten se smířit s  jejich nespojit_m charakterem (vyráběné energie) a s vysok_mi náklady spolu s  nutn_m přijetím environmentálních následků použití akumulátorov_ch baterií. Větrné turbiny často mohou přivést elektřinu v oblastech vzdálen_ch od distribučních energetick_ch zařízení zvlá_tě v Africe a Asii: 2 miliardy lidí - třetina populace Země - je_tě nemá elektřinu ! Větrné turbiny tak mohou jim přispět k dodávce aspoň minimálního množství elektrické energie, zvlá_tě ve vzdálen_ch oblastech. Naproti tomu v pokročil_ch zemích větrná a solární energie s vyjímkou zvlá_tních, ekonomicky oprávněn_ch případů, nesmí klesnout pod stav produkce ověřen_ch a vyzkou_en_ch technologick_ch ře_ení zařízení exportovan_ch do rozvojov_ch zemí. Tam mohou b_t politické důvody k využití větru a slunce „po domácku", je-li pro to ekonomické oprávnění.

Věříme, že v rozvojov_ch zemích je místo pro fotovoltaickou sluneční energii; její vysoká cena oproti větrn_m turbinám jí v_ak zabraňuje v _ir_ím použití s vyjímkou zvlá_tních uplatnění. Sluneční energie je nepochybně zajímavá pro tepelná zařízení, jako je domácí ohřev vody, ten by měl b_t preferován v již vyvinut_ch, jakož i rozvíjejících se zemích, jako je „solární vařič" vyráběn_ s mal_mi náklady, zvlá_tě vhodn_ pro nejchud_í země nejvíce vystavené slunci. Podle sv_ch charakteristik, tyto „měkké" obnovitelné energie, ve světové energetické bilanci nebudou nikdy představovat víc, než skromn_ příspěvek pro 21. století.

3. Jaderná energie: Reaktory pracující s termick_mi (zpomalen_mi) neutrony (typů PWR a BWR) užívané běžně v zemích OECD sk_tají obrovskou možnost dal_ího rozvoje obou typů v  těchto i případně v dal_ích zemích. Nedávná studie NEA (Nuclear Energy Agency, agentura OECD) zdůraznila skutečnost, že jaderná energie v zemích OECD zabraňuje ročně úniku do atmosféry 1200 milionům tun CO₂ , mnohem více, než požaduje jako cílovou mez Kyotsk_ Protokol, kter_ na ne_těstí není vždy dodržován. Mnohé země, včetně největ_ích producentů CO₂ , kteří namísto snižování, podstatně zvy_ují jeho emise, i když jejich hodnota byla v Kyoto dohodnutá r.1990. Běžn_ jadern_ reaktor přiná_í největ_í příspěvek k ochraně životního prostředí. To by mělo v budoucnu pro četné dal_í země hrát největ_í roli ! Av_ak na ne_těstí velké rozměry reaktorů, vysoké konstrukční náklady a vysoce vyvinuté požadavky provozní bezpečnosti nás mohou vést k domněnce, že pro mnohé rozvojové země nemohou b_t takové reaktory realisovatelné dříve, než za mnoho let. Pro rozvojové země i ostatní by měla mezinárodní jaderná společenství protlačit v_voj mal_ch a středně velk_ch vysokoteplotních plynem chlazen_ch reaktorů (High Temperature gas-cooled Reactors, HTRs). S podstatn_mi charakteristick_mi vlastnostmi vysoké účinnosti, nízk_ch konstrukčních nákladů, mohou b_t takové reaktory dobře přijatelné pro rozvojové země. Jižní Afrika je na čele tohoto v_voje se sv_m projektem PBMR (Pebble Bed Modular Reactor). Během dvou až tří dekád jeho v_voje, nejpokročilejčí země a jaderné společenství by měly pomoci rozvojov_m zemím ve v_voji k bezpečnosti a upevnění průmyslov_ch infrastruktur k umožnění jim v budoucnu jednoho dne mít prospěch z čistě vyrobené jaderné energie. To uvádí možnost užití těchto mal_ch reaktorů k urbanistickému vytápění a k  v_robě čerstvé vody odsolováním.

Reaktory užívající termálních (pomal_ch) neutronů využijí pouze (asi 1%) potenciálně použitelného uranu. V duchu udržitelného rozvoje lze očekávat konstrukce reaktorů a v_voj technologií mnohem účinněj_ích ve využití paliva, např. u reaktorů s rychl_mi neutrony a obecně roz_ířeného recyklování (přepracování vyhořelého) jaderného paliva z reaktorů.

Na konec rádi poznamenáme, že světová ložiska uranu jsou mnohem četněj_í, než je dosud známo při pokrytí současně snížen_mi tržními cenami. I kdyby cena uranové rudy stoupla desetkrát, zv__ení ceny za kilowatthodinu jaderné elektřiny by bylo v poměru ceny za 1 barel nafty zv__en_ o deset dolarů (amer.). Vlastně stávající pohotové zásoby by mohly vystačit na tisíce let s nyněj_ími reaktory a technologiemi a desítky tisíců let s již ověřen_mi a vyzkou_en_mi nov_mi reaktory a technologiemi (jako reaktory s rychl_mi neutrony a opakované recyklování již použitého jaderného paliva. A potenciální nalezi_tě thoria jsou je_tě mnohem bohat_í.

Jadernou energii neoddělujme od čist_ch v_vojov_ch mechanismů (Clean Development Mechanisms, CDM). Uvažme, že jaderná energie vždy plně přispívá k ochraně životního prostředí a omezuje emise CO_{2 .} Vědomost o tomto problému by měla přispět vět_ím podílem; zanedbávání snižování (zdravotních) risik, tak jako i míry toxicity odpadu vniknuv_ího do biosféry a přená_eného tak na pří_tí generace, byl by velk_m omylem v dějinn_ch rozměrech; snad největ_í omyl v historii lidstva. Na_e děti a vnuci budou přísně posuzovat na_i zaslepenost v  těchto ohledech, když odmítáme studovat jen ideologické důvody a provést ta nejdůležitěj_í ře_ení problémů, zaměřen_ch na dne_ní lidskost.

4. Změny povolen_ch emisí. Dohody s důkazy údajů o emisích CO₂ byly často kritisovány moralisty, kteří o problemu neuvažovali. V na_em mínění by dohody urychlily omezení emisí skleníkov_ch plynů, neboť by se omezil i záporn_ ekonomick_ dopad měřítek potřebn_ch k  jejich redukci. Takové dohody by podněcovaly a podnítí též rozvoj čist_ch technologií a podnítí též i politické a ekonomické činitele na v_ech úrovních k lep_í volbě energií, beroucí v úvahu environmentální záměry pro budoucnost planety. Když bude takov_ „obchod" dobře organisován, může vytvořit finanční zdroje potřebné k nutné podpoře rozvoje nov_ch čist_ch i obnoviteln_ch energií a technologií v nejchud_ích zemích včetně nov_ch generací bezpečn_ch a čist_ch jadern_ch reaktorů.

Nehledíc na rozumná bezpečnostní opatření, shora popsané činnosti nás vedou k principu přirozenosti (PRINCIPLE OF NATURALITY) navrhovaném EFN jako hlavní směrnice k bezpečnostním principům (PRECAUTIONARY PRINCIPLE), aby bylo odstraněno risiko nevratn_ch _kod na na_í planetě:

„Takov_ rozvoj je potud přijateln_, pokud nemá na environmentální parametry takov_ dopad, že by jeho rytmus a míra převy_ovaly nad přirozen_mi variacemi v čase a prostoru těchto parametrů."

Současné a pří_tí následky emisí „skleníkov_ch plynů" nejsou otázkami ani principů opatrnosti, ani základů přirozené variability.

Činnosti doporučené EFN směřují k setkání obou těchto principů (princip opatrnosti a princip přirozenosti).

Dokument redigovali : Srpen 2002

Jacques FROT , vedoucí skupiny komunikace EFN, mluvčí skup. Skleníkov_ jev

Bruno COMBY , president EFN

© EFN &emdash; Jste autorisováni k volné publikaci tohoto dokumentu ti_těného nebo v elektronické formě a k jeho distribuci zvlá_tě novinářům, vládním činitelům a účastníkům johannesburgského Světového Summitu, ale také sv_m přátelům, příbuzn_m a přátelům (dokument budiž distribuován anebo publikován jako úpln_, tj. bez jak_chkoliv přídavků, zkrácení nebo modifikací, s vyjímkou autorisace legálním představitelem EFN). Místní dopisovatelé a překladatelé EFN jsou autorisováni k překladu jedné z obou oficielních versí (angl. a franc. verse) tohoto dokumentu a k jeho distribuci ve své zemi. V tom případě prosíme, e-mail to EFN , zaslat kopii překladu, která bude vhodná k publikaci na web-stránkách : http://www.ecolo.org , i s dal_ími informacemi o EFN.